Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stanovy Česko-ruské společnosti

STANOVY
Česko - ruské společnosti, o. s.
Čl. I
Charakter a poslání Společnosti
1. Česko - ruská společnost, o. s. (dále jen: Společnost), je dobrovolné, nezávislé, zájmové, kulturně
společenské občanské sdružení otevřené pro všechny občany bez rozdílu národnosti,
politického či jiného smýšlení, náboženského vyznání a sociálního postavení. Je otevřeno
i pro právnické osoby.
2. Společnost vyvíjí činnost na území České republiky. Může navazovat kontakty s obdobnými
organizacemi v zahraničí.
3. Své poslání (cíl) Společnost spatřuje především v navazování a rozvoji vzájemně prospěšných
kontaktů v různých oblastech kulturního a společenského života mezi občany České republiky
a občany Ruska.
4. Při realizaci konkrétních projektů spolupracuje i s partnery v dalších zemích, zejména na
Slovensku, Ukrajině a v Bělorusku, včetně krajanských organizací.
5. Programově chce svou činností přispívat ke vzájemnému poznávání, porozumění a spolupráci
všech lidí dobré vůle, kteří přejí sobě i světu život ve vzájemné úctě, založený na respektu
k lidským právům a svobodám, k národním kulturám a na citech přátelství, opírajících se
o dějinami prověřené hodnoty solidarity a společných úsilí o lepší přítomnost i budoucnost
lidstva.
Společnost v tomto směru vytváří prostředí k seberealizaci členů a základních článků podporou
jejich zájmů a aktivit zejména při osvojování jazyků, literatury, vědy a techniky, kultury
a umění, turistiky, sportu, ekonomie, obchodu i v oblasti humanitární, při organizování
ozdravných a obdobných pobytů a činností.
Čl. II
Členství, práva a povinnosti
Členství
1. Členem Společnosti se může stát každý občan České republiky (individuální člen) nebo právnická
osoba (kolektivní člen), kteří souhlasí se Stanovami Společnosti a chtějí se podílet na jejich
plnění.
2. Občan, resp. právnická osoba se stává členem Společnosti registrací v některém základním
článku nebo u orgánu Společnosti.
3. Členmá právo zvolit si základní článek, jehož chce být členem, volit a být volen do orgánů Společnosti,
spolurozhodovat o její činnosti a zúčastňovat se života Společnosti.
4. Povinností člena je dodržovat Stanovy a přispívat členským příspěvkem a dalšími formami
na činnost Společnosti.
Zánik členství
5. Členství zaniká úmrtím individuálního člena nebo zánikem kolektivního člena a ukončením
členství z rozhodnutí člena (svobodné vystoupení) nebo z rozhodnutí příslušného orgánu
Společnosti. Podrobnosti stanoví organizační řád.
Čl. III
Organizační struktura
Organizační jednotky
1. Organizačními jednotkami Společnosti jsou základní články a krajské organizace. Jejich jménem
jednají výbory, resp. krajské rady. Jménem Společnosti jako celku jedná Česká rada.
2. Nositelem právní subjektivity je Společnost. Její organizační jednotky a orgány jsou těmito Stanovami
a směrnicemi schválenými Českou radou zmocněny k úkonům, které jsou nezbytné pro
jejich činnost, včetně samostatného hospodaření v rámci schváleného rozpočtu.
3. Organizační jednotky rozvíjejí činnost, která pro ně vyplývá ze Stanov, ze zájmů, potřeb
a možností členů a z doporučení územně vyšších orgánů. Ve své činnosti uplatňují samostatnost,
zájmovost a otevřenost, spolupracují se státními orgány, občanskými sdruženími, zájmovými
skupinami občanů, kulturními a dalšími institucemi doma i v zahraničí.
4. Organizační jednotka může rozhodnout o svém zrušení; o tomto svém rozhodnutí informuje
územně vyšší orgán. Územně vyšší orgán je oprávněn zrušit nižší organizační jednotku, pokud
tato hrubým způsobem porušuje tyto Stanovy.
Základní články
5. Základní články (např. zájmové a profesní kluby, odbočky apod.) se ustavují po registraci
přísl. krajskou radou tam, kde se sdruží nejméně tři členové.
6. Nejvyšším orgánem základního článku je členská schůze, která je dle potřeby svolávána výborem.
Členská schůze volí výbor a revizora (revizory) hospodaření, s výjimkou základního
článku do pěti členů, kde je volen pouze předseda a revizor hospodaření. Revizora (revizory)
hospodaření není třeba volit, nemá-li základní článek žádný majetek.
7. Výbor volí svého předsedu a místopředsedu.
Regionální organizace
8. Všechny základní články v rámci kraje tvoří krajskou organizaci, v Praze pražskou městskou
organizaci, jejíž postavení upravují zásady České rady.
9. Nejvyšším orgánem krajské organizace je shromáždění volených zástupců základních článků,
které je svoláváno krajskou radou (dále jen: KR) dle potřeby, vždy však před republikovým
shromážděním zástupců Společnosti; volí KR a revizory hospodaření.
10. KR volí ze svého středu předsedu, místopředsedu a případně další představitele.
11. KR vytváří zejména podmínky pro činnost základních článků, schvaluje rozpočet a výsledky
hospodaření.
12. KR, v případě její nečinnosti Česká rada, může dle potřeby ustavit místní (městské) rady,
jimž může delegovat část své působnosti.
Nejvyšší orgány
13. Nejvyšším orgánem Společnosti je republikové shromáždění zástupců Společnosti (dále jen:
shromáždění), které je složeno z volených zástupců KR. Členové České rady a revizní komise,
pokud nebyli zvoleni některou KR, se zúčastňují shromáždění s hlasem poradním. Shromáždění
svolává Česká rada dle potřeby, zpravidla jednou za pět let. Česká rada svolá
shromáždění bez zbytečného odkladu vždy, požádá-li o to polovina KR.
Shromáždění přísluší:
• projednat výsledky činnosti a další záměry Společnosti;
• schvalovat změny Stanov;
• volit Českou radu a revizní komisi (a náhradníky revizní komise), kterémuza svou činnost
odpovídají.
2
14. V období mezi shromážděními je nejvyšším orgánem Společnosti Česká rada, která volí ze
svého středu předsedu, prvního místopředsedu, výkonného místopředsedu, místopředsedy
a další členy výkonného výboru. Schůze České rady svolává předseda České rady dle potřeby,
nejméně však dvakrát za rok; předseda České rady svolá Českou radu bez zbytečného odkladu
vždy, požádá-li o to polovina jejích členů, nebo požádá-li o to revizní komise.
15. Česká rada je orgánem koncepčního rozvoje Společnosti. Je oprávněna:
• podávat výklad Stanov;
• schvalovat vnitřní směrnice, zejména Organizační řád a Pravidla hospodaření;
• schvalovat směry činnosti;
• stanovit klíč k volbě zástupců KR na shromáždění;
• má právo kontroly činnosti všech územně nižších orgánů Společnosti.
16. Výkonný výbor České rady vytváří podmínky pro činnost Společnosti, řídí její činnost mezi
zasedáními České rady.
17. Operativní zabezpečování úkolů zajišují zaměstnanci České rady; jejich počet, obsah a rozsah
práce schvaluje výkonný výbor České rady; jejich činnost řídí výkonný místopředseda.
Čl. IV
Zásady jednání a rozhodování orgánů Společnosti
1. Orgán je usnášeníschopný, je-li na jeho řádně svolaném jednání přítomna alespoň jedna třetina
jeho členů. Rozhodnutí je přijato, jestliže se pro ně vyslovila nadpoloviční většina přítomných
členů.
2. Pokud se člen orgánu vzdá funkce nebo jeho členství ve Společnosti zanikne, může tento orgán
kooptovat nového člena; jeho kooptaci projedná s příslušným územně nižším orgánem.
3. Jménem orgánů Společnosti je oprávněn jednat a zavazovat se předseda příslušného orgánu
nebo jeho zástupce (místopředseda), přičemž tyto osoby musí být starší 18 let.
4. Další pravidla vymezuje Organizační řád Společnosti, vydaný Českou radou.
Čl. V
Revizní orgány Společnosti
1. Revizní komise a revizoři hospodaření plní funkci vnitřního auditu v příslušných článcích organizační
struktury.Osvých zjištěních a stanoviscích informují příslušný orgán Společnosti.
2. Revizoři hospodaření působí na úrovni základního článku a krajské organizace. Revizní komise
působí v celé Společnosti.
3. Revizoři hospodaření a revizní komise kontrolují dodržování daňových a účetních právních
předpisů a k nim přijatých vnitřních směrnic a vyjadřují se k návrhům rozpočtů a výsledkům
hospodaření.
4. Orgány Společnosti jsou povinny poskytovat kontrolním orgánům součinnost a pomoc.
5. Revizní komise volí z řad svých členů předsedu a místopředsedu.
6. Předseda revizní komise a revizoři hospodaření mají právo zúčastnit se jednání příslušných
orgánů Společnosti.
3
Čl. VI
Aktiv
1. Všechny orgány Společnosti mohou dle vlastní potřeby ustavovat k plnění svých úkolů a k naplňování
poslání Společnosti stálý nebo dočasný aktiv.
2.O formách a způsobu práce aktivu rozhoduje ten orgán, který jej ustavil.
3. Orgány Společnosti mohou v rámci své územní působnosti vytvářet koordinační orgány s dalšími,
programově blízkými organizacemi umožňující efektivní soustředění sil, zájmů, prostředků
ad. možností při naplňování konkrétních společných cílů.
Čl. VII
Majetek a zásady hospodaření Společnosti
1. Majetek Společnosti slouží k materiálnímu a finančnímu zabezpečení činnosti orgánů a organizačních
jednotek Společnosti v souladu s jejím posláním.
2. Členský příspěvek je příjmem základního článku, nerozhodne-li tento jinak. Výše členského
příspěvku je dobrovolná.
3. Organizační jednotky a orgány Společnosti hospodaří samostatně, v souladu s obecně platnými
právními předpisy, směrnicemi schválenými Českou radou a dle jejich schváleného rozpočtu.
4. Orgány se mohou zavazovat pouze do výše majetku, ke kterému mají právo hospodaření. Ke
zcizení a zatížení nemovitého majetku je třeba předchozí souhlas České rady.
5. Dojde-li ke zrušení organizační jednotky, musí orgán, který tak učinil, současně s tím rozhodnout
o způsobu vyrovnání všech jejích závazků; majetkový zůstatek přechází na územně vyšší orgán.
Čl. VIII
Zrušení Společnosti
1. Rozhodnutí o zrušení Společnosti náleží do působnosti shromáždění. K přijetí tohoto rozhodnutí
je zapotřebí souhlas nadpoloviční většiny všech zástupců Společnosti přítomných na shromáždění.
2. Nepřejde-li celý majetek Společnosti na právního nástupce, provede se likvidace. Likvidátora
jmenuje Česká rada. Majetkový zůstatek převede likvidátor na účely, o nichž v souladu s posláním
(cílem) Společnosti rozhodla Česká rada.
Čl. IX
Přechodná a závěrečná ustanovení
1. Okresní koordinační rady vzniklé dle dosavadních stanov zanikají dnem volby příslušné KR,
nejpozději však do šesti měsíců od změny těchto Stanov, a to s výjimkou hl. m. Prahy.
2. Do doby vzniku KR se základní články registrují u České rady.
3. Sídlo ústředních orgánů Společnosti: Praha 7, V Závětří 4.
4. Tyto Stanovy byly schváleny shromážděním delegátů v Praze dne 29. 5. 1993 a změněny shromážděním
konaným dne 2. 12. 1995, 28. 11. 1998 a 21. l. 2006 a Českou radou dne 18. 6. 2007.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA